Z historie obce

Obec je původně okrouhlice z 9. až 10. století. Je asi totožná s lokalitou Breznec doloženou v majetku velmože Hroznaty v roce 1178 a pak johanitů 1188. Není to však dokázáno. Během třicetileté války byla ves zcela zničena a zůstala dlouho pustá. Roku 1843 byla teplickým panstvím prodána panství Velkému Březnu. Dne 2. 7. 1891 byla obec zničena bouří a následnou povodní na Lučním a Homolském potoce. Součástí obce se postupně staly osady Přerov, Vitín a Leština. Přívlastkové určení Malé má obec odlišit od blízkého Velkého Března. Jméno pochází od bříz. Kaple při průjezdní silnici má nad vchodem na desce uvedeno jméno stavebníka "Joannes Keckerk - 1704." Byla opravena 1993. Je státem chráněnou kulturní památkou.

Obec je původně slovanská okrouhlice z 9. až 10. století při průjezdní komunikaci v údolí Lučního potoka. Ves zmiňována 1437, kdy zdejší tvrz patřila k Býčkovicím jako ochrana litoměřického proboštství. Po husitských válkách patřila šlechticům - 1454 v majetku děčínských Vartenberků. V roce 1513 už opět majetek litoměřických proboštů. Výstavbou v 17. a 18. století se ves přeměnila na ulicový typ osídlení. Od roku 1990 je částí Malého Března. Směrem na Zubrnice v lese nepatrné zarostlé zbytky středověkého hrádku snad ze 14. století. V prostoru hrádku bylo nalezeno několik zlomků červeně malované levínské keramiky ze 14. až 15. století. Území patřilo litoměřickému proboštovi i se vsí Zubrnice. V roce 1365 byl vlastníkem hrádku Jindřich z Kamýka. Na starých katastrálních mapách se ostroh s hrádkem nazýval "na Proboštství". Podle jiných údajů měli Leštinu postavit Vartenberkové, kteří se v 15. století zmocnili zubrnického statku.